Afrika odkrývá tajemství bylin pro boj s AIDS
Tradiční léčitelé na celém kontinentu tvrdí, že jejich léky představují obrovský potenciál pro boj s nemocemi jako tuberkulóza nebo zápal plic, které postihují pacienty s virem HIV. Obviňují ale vlády a doktory z toho, že odmítají jejich nabídku na pomoc. "Jak je možné ignorovat takové znalosti, když lidé umírají jako mouchy?" rozhořčuje se Githae.
Sběratelé bylin, bojující proti skepticismu a předsudkům ve většině zdravotnických zařízení, doufají ve větší podporu vlád k distribuci přírodních léčiv. V Africe je AIDS nakaženo 28 miliónů lidí; v celém světě jich je celkem 40 miliónů. Podle léčitelů potřebují i ti nejvíce pesimističtí doktoři, studovaní na Západě, všechnu dostupnou pomoc. Argumentují přitom tím, že jejich pilulky a odvary jsou levné, přístupné i v odlehlých oblastech a navíc účinné.
"Postarali jsme se o lidi, které bílí doktoři opustili a poslali je domů zemřít," říká 80letý jihoafrický léčitel a vizionář Credo Mutwa. "Přivedli jsme je zpátky z pokraje smrti."
Afričtí léčitelé po staletí používali rostliny k léčbě nemocí jako průjem a plicní infekce, které nyní napadají imunitní systém lidí s virem HIV. Nemocné na AIDS zabíjejí spíše tyto nemoci než samotný virus. Takové účinné byliny jsou dostupné. Githae požaduje za týdenní směs na posílení imunity pro pacienta s HIV 250 keňských šilinků (tři dolary). Lékárny si za stejné množství antiretrovirálních léků účtují nejméně 1500 šilinků.
Zatímco mnoho lékařů požaduje silnější důkazy o tom, že tradiční léčiva působí, mnoho pacientů na ně nedá dopustit. "Byla jsem vůči rostlinné medicíně podezíravá. Považovala jsem to za magii," vypráví 26letá keňská žena HIV pozitivní, která používá nimbové mýdlo na ošetření lišeje. "Teď se mě každý ptá, co používám na pleť, protože už nemám ošklivé rány na tvářích," popisuje.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) spoléhá v černé Africe na bylinky 80 procent lidí. V Ghaně připadá na 400 obyvatel jeden tradiční léčitel, zatímco jeden doktor na 12.000 lidí.
Lékaři se obávají, že posilující odvary a prášky z kořenů by mohly vystavit pacienty vykořisťování ze strany šarlatánů, nebo by mohly mít nebezpečné vedlejší účinky.
Podle léčitelů pochází většina skepticismu z dob kolonialismu, kdy imperiální vlády v zemích jako Namibie nebo Burkina Faso postavily tradiční medicínu mimo zákon, označily ji za primitivní a za překážku pokroku.
"Dívají se na nás s nedůvěrou a my se na ně díváme s komplexem nadřazenosti," soudí Serge Eholie, zástupce ředitele kliniky v Treichville v Pobřeží slonoviny. "Ale žádný africký doktor nemůže odmítnout tradiční léčitele, ani nemůže předstírat, že nejsou. Musíme je školit a pracovat s nimi, aby nám pomohli léčit lidi," dodává. Hlavním problémem je podle něj to, že znalosti o bylinkách nejsou vědecky prozkoumané a zdokumentované.
Africké vlády přijímají léčitele různě. Benin vyčlenil v letech 1998-99 na rozvoj tradiční medicíny 14.000 amerických dolarů, zatímco ugandská vláda si význam bylin uvědomila teprve nedávno. "V Ugandě není žádná rada, žádná legislativa, ani politika týkající se tradičních léčitelů. Tápeme," říká Dorothy Balabaová, ředitelka centra sdružujícího tradiční i moderní léčitele bojující proti různým nemocem.
Keňa tento rok oznámila vytvoření zvláštní komise, která má připravit zákon o integraci bylinné léčby do formálního systému zdravotní péče. Keňská lékařská asociace ale varovala, že příchod bylinkářů do nemocnic by mohl způsobit chaos. Obavy Keni sdílejí doktoři v celé Africe, kteří tvrdí, že myšlenky dávnověku musejí nahradit moderní laboratoře. "Legalizovat něco můžeme na základě důkazů. Musíme se nechat vést vědou," zdůraznil Andrew Kitua, ředitel tanzanského národního ústavu pro lékařský výzkum.
Zdroj: ČTK/Reuters
- Odpovědět
Pošli odkaz