Panická porucha PP7

Lily,
když jsem měla pět let vkuse bolesti od rána do noci a nemohla se skoro ani starat o tří až osmiletého syna, probrečela jsem nocí haba děj. Pak jsem po 5 letech pochopila, že stále musím bojovat, nemyslet na sebevraždu a začala jsem se pomalinku krůčky mravenčími uzdravovat - ale šlo to dva krůčky dopředu, jeden do zadu. Po dalších pěti letech jsem udělala opět pokroky a poslední dva roky mně bylo nejlíp - takže pokročuji asi po pětiletkách, ale je důležité, že ano. Strašně moc mně pomohla práce s kyvadlem, kdy jsem si jím začla testovat léky, jestli jsou pro mě účinné nebo ne apod.

Dito,
MÁM VELMI PODOBNÉ PŘÁNÍ JAKO TY. Ten milion by mně stačil i 1, domeček ani ne, víc bysme opravili ten náš, ale jinak úplně to samé. Jo a chtěla bych, aby mně do cesty už přicházeli jen lid mé krevní skupiny, to je mé velké přání.

Z bláta do louže nemůžu,nemám gumáky!

Tož jsem si dala lala lehkou česnečku a špagety s tuňákem,mnám.Prcek se uspává v pokojíku a tady v temno temném popolední,plném smogu čtu ta krásné návrhy-či nápady na mou osůbku:-)).Což teprve Jitula,ta je mladá....má jistě gumáky.Jojo.

Johanz nepočítej.-),stejně se nedopočítáš...našels HO?Prý je na západní frontě.Tady na severní tak akurát to H,jak jsem už psala.A ne jedno.

Kamarádko-by jsi ne ééé.-bys-.JU?:-)Ale dík,zvážím to po poradě s manželem.jeslti to však nepsal on zpráce,to ej docela možný:-))) a ted čeká,co já na to.Tady je přeci možný vše.
ahoj PAJKO!!! Fotíš?:-)

Teda ted mě napadá,co bych všechno potřebovala:
KAMARÁDKU :-)
VYHRÁT PRACHY,TAK 3 MELOUNKY
DOMEČEK NA SAMOTĚ U LESA,BEZ NETU!
HODNÝ DĚTIČKY
ZHUBNOUT
BÝT ZDRAVÁ...A BLÍZCÍ TAKY
PRÁCI,KTERÁ BY MĚ NAPLŇOVALA A NESTRESOVALA
SEM TAM NĚJAKÝ TO DOBRÝ PAPÁNÍ,ČOKOŠKU,ZÁKUSEK A BUCHTY

Kamoško,to bych si teda pomohla.-))),díky,mám své zkušenosti.

Johanz,nabízíš se?:-)))božíčku,to jsou ale pozorovatelky:-)telé.

TEDA DITUŠA TOHO JSEM SI NEVŠIML...

Když výdělky za všech dvanáct měsíců zprůměrujeme, vychází, že celková průměrná čistá měsíční mzda bezdětného ministra stoupne z loňských 74 065 na 86 382 korun, to je o 12 317 korun měsíčně. Ministr například se dvěma vyživovanými dětmi si polepší ještě více

Dituša,pozoruju tě tady a je jasný, že by jsi potřebovala milence

Ahoj všem milým PP! Mám teď trochu méně času, ale přesto reaguji. Ještě jednou Lily, fakt se omlouvám,že jsem tě nějak nazlobila, ale já na tom byla také tak zhruba před 9 lety, pro mě odjezd busem jen do 5 km vzdálených F.Lázní bylo nepřekonatelné!Jednou jsem vystoupila hned na první stanici! Ani teď si odjezdy moc neužívám a hodně dopředu vše zajišťuji tak, aby mi to vyhovovalo a nejezdíme - kvůli mě - ani po dálnici, protože si nevěřím kdyby náhodou došlo k nehodě a kolona se zastavila!Ale jak jsem Ti psala, neužívám nic, protože mě po roce a půl už nebral žaludek AD a tak to musím zvládat s přírodními a docela to jde i tu dálnici a malé kolonky zvládám. Já bych - kdybych tam musela,(Brno) si přes internet zjistila nějakého psychiatra, psychologa v Brně, zavolala bych mu, co a jak a jestli, kdyby náhodou, bych nemohla k němu zajít, byla by to pro tebe myslím taková pojistka, ale zase... to bych dělala asi já. A je fakt, že teď manžel když něco plánujeme, tak řekne, a udělej to tak, aby to tobě vyhovovalo a tak bych poprosila určitě tvého přítele, zda by s tebou nejel,to mě připadá jako dobrý nápad! A ještě se jednou moc a moc přimlouvám, začni k těm AD užívat cílené přírodní AD, určitě ti zlepší stav. Držím moc palce. Ostatním děvčatům také a klukovi J., dnes je na západě jaro! Byly jsem hodit tělem, jak říkáme s děvčaty tajči a když svítí sluníčko, je hned lépe. Jinak mě odpo také čeká cesta do Němec a někdy mám také šimrání okolo žaludku že jsem někde v neznámu, takže opravdu rozkoš ta pepina! pa pa všem a krásný den M.

mamčo,tak to je moc dobře,jinak návraty i po delší době pohody s AD i bez potom jsou časté,ale nemusí být pravidlem,stejně tak to neznamená,že člověku bude znovu stejně mizerně,jak před léčbou-je to individuální

zdravím vás všechny.....tak kamarádce už zabraly zvýšený dávky AD a dnes je první den,kdy je schopná doma trošku něco dělat a starat se o syna,za mnou už nemusí,přijde jen na chvíli pro pocit jistoty a pojedu s ní nakoupit,ale je schopná fungovat.Mrknu se s ní na odkazy,které jste mi tady někdo nechal a budeme hledat pomoc.Jen mě zarazilo,někdo z vás tady psal,že se to opakuje,že vlastně člověk nikdy neví,zda a kdy ta ataka udeří znovu.....tak to jsem nečekala,to ji ani nebudu říkat,jsem ráda,že se jí zvedla nálada.Tak vám moc děkuju a všem vám přeju pěkné dny.

LILI, já tě pravidelně čtu, tak vím, jak se cítíš i co jsi vše prožila. Chci se jen zeptat, když jsi byla ve stacionáři, tak ses cítila tam podstatně líp, ne? Já když šla do stacionáře bylo mi strašně a tam naopak velmi dobře. Když i tam jsem cítila, že to není přímo o.k., tak mě vždy uklidnilo vědomí, že je tam doktor a ten mi pomůže a ihned se mi udělalo líp. Tento fakt mě přesvědčil, že opravdu je to jen a jen psychika a strašně se mi ulevilo. V konečném důsledku mi ten stacionář pomohl strašně moc. Tak jen se ptám: Co si ty myslíš,kde je ta chyba, že tobě vlastně moc nepomohl??

nenaházím...probožínka...já ne...naCHázím deNNě.
Jde to se mnou asi už z kopce.Nebo sv.Kopečka.

Úspěšný poslední prac.den všem.

Lilku:-( ani slepičí polévka pro ženskou duši v mém podání tě malinko nerozveselila??
Z čeho všeho se cítíč vyplašená?Napiš to sem nebo sobě v bodech,pokus se na každý si nahlas sama sobě odpovědět,pochopit,jeslti daný bod je nutno vykonat,nebo ho odložit ,co ti prosěje,co ne...neím,jak jinak ti touto cestou pomoct.:-(
Jsem taky přešlá mrazem.Problémy se starší dcerou se za kulminují.
SKoro nespím,dnes od rána hlavou lítají scény a situace a hledám řešení.A otázky nenachází příznivou odpověd,,,,tak musím asi k odborníkům.

Jjjjohánku,našels HO? MYSLÍM TAK HO...co?Já jich tady kolem venku naházím deně tuny.
Jakou máš tu adresu,nemám tě už v rejstříku,pošlu ti to foto,jestli ještě chceš.

text

ČEKÁM TOUŽÍM PO JARU
JAK MIMINO PO PRSU
JDU SE PODÍVAT VEN JESTLI TAM KOUSEK NELEŽÍ POD STROMEM V LESE (JARA NE MIMINA)

Ahooj všem'

Johanz-no konečně:-))).

Lily, já jinak budu pravděpodobně od neděle v Jindřicháči,počítám tak do středy, tak kdyby bylo nejhůř...Brno není daleko. Pokud chceš napiš mi na email a já Ti dám číslo na tydlifoun, můžeš pak zavolat kdykoli.

Lily, ale za dnešek jsi toho stihla celkem dost a sama, tak proč bys nemohla zvládnout týden v Brně. Všude se najdou lidé, kteří Ti pomohou. A co kdyby Tě do Brna hodil přítel...můžete si udělat hezký výlet. Chápu, že z Varů je to trochu daleko, ale myslím že by Tě to mohlo zklidnit.

text

Jiři, naštěstí mi není hůř, nerada bych to zakřikla! Nepíšu právě proto,že se hýčkám... Takže ani nerozebírám, co kdo napsal, ale o Tvé sestře... to je mi líto a přeju, aby co nejrychleji bylo líp!

Lily, válcuje Tě strach z cesty. Agorafobicko panický strach, který Tě ovládl. Znám to moc dobře. Buď to vzdáš a zůstaneš doma anebo odjedeš, jiná šance není.když pojedeš, se stachem si poradíš, budeš na sebe hrdá, posílíš sebevědomí a pootevřeš dveře k normálnímu žití včetně práce.Když zůstaneš doma, propadneš se ještě hlouběji do svých splínů, sebelítostí a pocitů, že za nic nestojíš, k ničemu nejsi atd. Rozhodni se,jak to cítíš, ale měla bys zabojovat, třeba si pomoci Rivotril, ale jít do toho. To, čeho se bojíš jsi Ty a Tvůj strach a je docela jedno, kde se s ním porveš, jestli v KV nebo v Brně. Všude budou na blízku lidé shcopní Ti pomoci, kdyby bylo třeba... Drž se!!!