Vědci našli způsob, jak měnit krevní skupiny
Rozlišování krevních skupin A,B, AB a 0 musí být při transfúzi krve přísně dodržován, jinak by byl pacient ohrožen na životě.
Krevní buňky u lidí skupiny A a B obsahují jednu ze dvou různých molekul cukru známých jako antigeny, které mohou vyvolat imunitní reakci organismu. Lidé se skupinou AB mají oba typy těchto molekul, zatímco lidé se skupinou 0 nemají ani jeden. Lidé si vyrábějí protilátky proti antigenům, které jim chybějí.
To znamená, že osoba krevní skupiny 0 je univerzální dárce, protože jeho krev může být poskytnuta všem. Naopak lidé skupiny 0 mohou dostat jen skupinu 0, lidé skupiny A mohou dostat jen A nebo 0, lidé skupiny B zase jen B nebo 0. Osoby skupiny AB jsou naopak univerzálním příjemcem, mohou dostat krev jakékoli skupiny.
Mezinárodní tým vědců pracující na univerzitě v Kodani nyní našli jednoduchý způsob, jak změnit krevní skupiny A,B a AB ve skupinu 0 díky objevu enzymů, které jsou schopny vyřadit cukry, jež určují druh krevní skupiny. Tyto enzymy působí jako biologické "nůžky".
"Jedinečné vlastnosti a velká efektivnost těchto dvou nových skupin enzymů umožní měnit ve velkém krevní skupiny A,B a AB ve skupinu 0," uvádí se ve zprávě o přeměně krevních skupin v časopise Nature Biotechnology.
Nový objev má velký význam jak z lékařského, tak i ekonomického hlediska. Vzhledem k neslučitelnosti krevních skupin mohou mít omyly s označováním krevních konzerv pro pacienta fatální důsledky. Transfúzní stanice musejí mít k dispozici dostatečnou zásobu krve pro všechny čtyři skupiny, což představuje velké finanční náklady. Často mají problémy se některou krevní skupinou zásobit.
Primář transfúzního oddělení Fakultní Thomayerovy nemocnice Petr Turek považuje vytvoření univerzální krve za užitečné pro případy akutní podávání krve. Domnívá se, že pro chronické příjemce krve nebude taková krev vhodná, protože je třeba dbát i na další krevně skupinové systémy, kterých existují více než dvě desítky.
Turek ČTK řekl, že již před delší dobou se obdobnými výzkumy zabývala ve světě řada vědců. V Čechách to byl zhruba před 25 roky Ivan Tomáš Přistoupil. Na úrovni experimentu se mu to dařilo, ale jeho metoda se nedala použít v klinické praxi.
Připomněl, že situace je v různých zemích odlišná podle toho, jaký mají zorganizovaný transfúzní systém a jaké složení krve mají jejich obyvatelé. Například Česká republika má to štěstí, že krevní skupinu 0 má 37 procent populace. Asijské národy mají méně lidí se skupinou 0, zatímco severoameričtí Indiáni mají téměř všichni "nulku".
Zdroj: ČTK
Komentáře
Navíc tenhle článek vůbec neříká že bychom do dvou let měli mít všichni stejnou krevní skupinu. Tak nevím nad čím se tady rozčilujete!!!
Kdyby jsme měli všichni stejnou krev tak je to asi skvělé můžeme si kdykoli infuzí dodat.
Jen mě tak napadá když by vznikla nějaké epidemie ničící krev př. 0 a obranu by měli jen A tak asi všichni vymřeme.
p.
- Odpovědět
Pošli odkaz