Infarkt

K srdečnímu infarktu (infarkt myokardu) dochází, když dojde k ucpání věnčitých tepen (koronárních tepen), které zásobují srdce krví. Srdečnímu svalu začně scházet kyslík a postižená část rychle odumírá (nekrotizuje).

K ucpání věnčitých tepen dochází krevní sraženinou, která se vytvoří na cholesterolovém plátu zvaném aterom (nános cholesterolu, který se léta ukládá na stěnách tepen).

Bolest, tlak, svírání, pálení na hrudi. Maximum bolesti bývá za hrudní kostí a odtud může vyzařovat do krku, čelistí, do levého ramene, paže, anebo do zad mezi lopatky. U některých nemocných je spojena s pocitem dušnosti nebo se zpocením. Je provázena strachem ze smrti, dušností, pocením (studený pot), tep je rychlý, na zápěstí špatně hmatný (může být pravidelný nebo nepravidelný) a může se vyskytovat zvracení. Typické je, že obtíže vznikají, na rozdíl od anginy pectoris, často bez předchozí tělesné nebo psychické zátěže a bolest neustává v klidu ani po užití nitrátů. Bolest při srdečním infarktu trvá dlouhé hodiny.

Příznaky srdečního infarktu (především bolest), které jsme výše popsali, nemusí být zdaleka natolik jasné. Obecně lze předpokládat, že srdeční infarkt u starších lidí má často méně výrazné příznaky než u lidí mladších, avšak to v žádném případě nevypovídá o jeho závažnosti ani předpovědi vývoje. Některé srdeční infarkty se mohou projevit prudkými bolestmi břicha a zvracením, což laiky a někdy i lékaře odvede od správné diagnózy. U lidí trpících mnoho let cukrovkou (diabetes mellitus) jsou poškozená nervová vlákna vedoucí bolestivé informace z hrudních orgánů, proto se i relativně závažný srdeční infarkt nemusí projevit bolestí a v lepším případě může být zjištěn i za roky při náhodném EKG vyšetření.  V závažnějších případech se může proběhlý infarkt projevit špatnou tolerancí (snášením) tělesné zátěže, dušností, tvorbu otoků, nadměrným močením v noci a nepravidelností srdečního rytmu, což jsou známky závažného stavu srdečního selhání. Jde v podstatě o tzv. němý infarkt. I u jinak zdravých lidí se může v malém procentu případů objevit němý infarkt, ale v tomto případě jde nejčastěji o infarkt malého rozsahu, který není příliš nebezpečný.

U některých jedinců se srdeční infarkt může projevit pouze bolestí levého ramene, která nastává po fyzické zátěži (např. po odhazování sněhu)  postižený se mylně domnívá, že si namohl rameno a nevyhledá lékaře nebo jej vyhledá pozdě.

Domníváte-li se, že jste se stali svědky srdečního infarktu, ihned zavolejte postiženému záchrannou službu. Jako první pomoc je vhodné uložit nemocného do polosedu v dobře větrané místnosti. Jedině v případě ztráty vědomí jej uložíme do lehu. Je vhodné podat nitráty (pokud je máte k dispozici), a také Acylpyrin, který může částečně rozpustit krevní sraženinu uzavírající věnčitou tepnu. Rychlé přivolání lékařské pomoci při podezření na srdeční infarkt je velmi důležité, neboť při neléčeném infarktu odumře část srdečního svalu a tato část se později hojí vazivovou jizvou, která zhoršuje práci srdce. Na rozdíl od anginy pectoris jde o trvalé poškození srdečního svalu. V nemocničních podmínkách je možné uzavřenou větev věnčité tepny rychle zprůchodnit (trombolýzou či angioplastikou) a tím minimalizovat rozsah poškození srdečního svalu. Ideální je otevření věnčité tepny do dvou hodin od vzniku obtíží, ale můžeme říci, že léčebný zásah do 6 hodin je velmi přínosný. Mnoho nemocných se však dostává do nemocnice až po více než šesti hodinách od začátku obtíží a v této době již nemusí být léčba příliš účinná.

Co - enzym Q10 ( CoQ10) přispívá k tvobě energie v srdci a bylo hlášeno snížení lipoproteinu A,rizikového faktoru pro srdeční onemocnění. Studie na zvířatech potvrzují schopnost Koenzymu Q10 chránit srdeční sval před sníženým průtokem krve. V jedné dvojité slepé studii bylo lidem, kteří v poslední době přežili infarkt, podáno buď 120 mg koenzymu Q10 nebo placebo. Po 28 dnech skupina  užívající CoQ10 zažila podstatně méně opakování infarktu myokardu, méně úmrtí na srdeční choroby a méně bolesti na hrudi než skupina užívající placebo. V jiné dvojité slepé studii lidé, kteří utrpěli srdeční infarkt , užívali 60 mg koenzymu Q10 dvakrát denně po dobu jednoho roku  a významně se u nich snížil výskyt opakovaných srdečních příhod (fatální nebo nefatální infarkt myokardu). Léčba byla zahájena do 72 hodin od vzniku infarktu. Bylo též hlášeno zvýšení počtu přeživších srdeční infarkt po společném užívání COQ10 a selenu.

L-karnitin 2 g denně

L - karnitin je aminokyselina důležitá pro přepravu tuků, které lze přeměnit v srdci na energii. Klinické studie uvádějí, že užívání L-karnitinu (4-6 g denně ) zvyšuje šanci na přežití srdeční infarktu. V jedné dvojité slepé studii jedinci s podezřením na srdeční infarkt dostali 2 g L - karnitinu denně po dobu 28 dnů. Po dokončení této studie rozsah infarktu, jakož i počet nefatálních infarktu myokardu, byl nižší ve skupině užívající L - karnitin v porovnání se skupinou užívající placebo.

Rybí tuk - 850 - 1700 mg omega-3 mastných kyselin

Užívání rybího oleje může snížit riziko  dalšího infarktu díky obsahu prospěšných omega kyselin.

Doplnění vitamínu E 400 - 800 mg denně, syntetického nebo přírodního, může pomoci snížit riziko srdečního infarktu.

Kajenský pepř stimuluje krevní oběh.

Užívání kyseliny listové, vitamínu B6 a vitamínu B12 mohou snižovat hladinu homocysteinu. Vysoké hladiny homocysteinu jsou spojeny se zvýšeným rizikem srdečního infarktu .

Někteří lékaři doporučují, aby lidé s rizikem infarktu doplňovali  selen.

Předběžné klinické studie v Číně naznačují, že astragalus může být prospěšný pro lidi poté, co utrpěli srdeční infarkt.

Doplnění  beta -karotenu může snížit pravděpodobnost infarktu a může zlepšit výsledek u lidí, kteří již měli infarkt.

Užívání chondroitin sulfátu může snížit riziko srdečního infarktu u lidí s anamnézou srdečního onemocnění nebo u těch, kteří jsou vystaveni riziku srdečního infarktu .

Doplnění hořčíku může snížit riziko srdečního infarktu.

Vitamín C má schopnost chránit cévy od problémů, které souvisí se srdečním infarktem.

Důležité upozornění:

Vždy platí, že před zahájením jakékoli formy léčby, ať už klasické nebo alternativní, byste měli konzultovat se svým lékařem nebo jiným zdravotním odborníkem. Každý jednotlivý organismus je unikátní a reaguje odlišně na různé léčebné metody. Samoléčba může vést k nežádoucím účinkům nebo zhoršení stavu.

Zvláštní opatrnost je nezbytná u několika skupin osob:

1. Alergici: Osoby trpící alergiemi by měly být obezřetné při využívání doplňkových léčebných metod, protože některé látky mohou vyvolat alergické reakce.
2. Uživatelé léků: Lidé užívající pravidelnou medikaci by měli konzultovat využití alternativních léčebných přístupů s odborníkem, aby se minimalizovaly interakce mezi léky.
3. Těhotné a kojící ženy: Během těhotenství a kojení je bezpečnost různých léčebných metod pro matku i plod či kojence klíčová. Je třeba konzultovat jakýkoli zásah s gynekologem či pediatrem.
4. Děti: Děti mají citlivý organismus, a proto je důležité konzultovat jakoukoli změnu v léčbě s pediatrem.

Tento server není určen k diagnostice nemocí a neměl by být považován za zdroj kompletního lékařského poradenství. Naším cílem je poskytnout vám informace a povzbudit vás hledat odbornou pomoc tam, kde je to zapotřebí. Pamatujte, že vaše zdraví je cenný poklad, a proto byste k němu měli přistupovat s maximální péčí a zodpovědností.