Alkoholizmus je chronický stav charakterizovaný závis­lostí na ethanolu (ethylalkoholu). Tato závislost může být fyziologického charakteru, psychologického charak­teru nebo může jít o kombinaci obou stavů. Ze 75 pro­cent Američanů, což je odhadovaný podíl populace, který se nevyhýbá alkoholu, má přibližně jedna deseti­na lidí potíže s konzumací alkoholu. Alkoholizus v sou­časnosti ovlivňuje přibližně čtyřikrát více mužů než žen, ale u žen je tato závislost na vzestupu stejně jako výskyt konzumace alkoholu u dětí, dospívající mládeže a vyso­koškoláků.

Alkohol působí na každého jednotlivce jinak. Někdo je ovlivněn alkoholem po první sklence, jiní mohou vydržet čtyři i pět sklenek, než se na nich projeví nějaké účinky. U alkoholiků každá sklenka vyvolává touhu po další. Alkoholizus je progresivní porucha, která obvyk­le začíná společensky únosnou mírou pití. Ta pak vede k pití v každém duševním rozpoložení a při každé příle­žitosti - tu na uklidnění, tu na kuráž, jindy na oslavu nebo „na žal“ a tak dále. Alkoholik brzy ztrácí potřebu zdůvodňovat si, proč pije. Po určité době je alkoholik plně ovládán svou závislostí. Alkoholici často prožívají pocity provinění a zlosti nad svým chováním a ve svém nitru cítí nepatřičnost svého počínání. To však vede jen k další konzumaci alkoholu, která má otupit duševní muka. Svoji frustraci mohou závislé osoby přenášet i na své nejbližší okolí.

Alkoholizmus se u každého jednotlivce projevuje jinak. Neexistují dva shodné případy. Někdo pije v ne­velkém množství pravidelně po celá léta, než se u něj vytvoří závislost, jiný se stane na alkoholu závislým brzy po první zkušenosti s ním. Panují značné rozpory v odpo­vědi na otázku, zda je alkoholizmus ovlivněn dědičný­mi sklony nebo prostředím. Přestože pro obě tvrzení existuje řada důkazů, pravda bude ležet někde uprostřed. Alkoholizmus je pravděpodobně výsledkem působení obou těchto faktorů.

Pokud jde o fyziologické působení, je alkohol jed. K důsledkům chronické konzumace alkoholu patří mi­mo jiné poškození mozku, jater, slinivky břišní, dvanác- terníku a centrální nervové soustavy. Alkoholizmus způ­sobuje metabolické poškození každé buňky v těle a potlačuje schopnosti imunitního systému. Může trvat léta, než se důsledky nadměrné spotřeby alkoholu stanou zřej­mými, ale jestliže alkoholik pokračuje v pití, může dojít ke zkrácení jeho života o deset, patnáct let i více.

Alkohol se rozkládá v játrech. Opakovaná spotřeba alkoholu blokuje produkci trávicích enzymů v tomto or­gánu a narušuje schopnost organizmu vstřebávat bílko­viny, tuky a vitaminy rozpustné v tucích (vitaminy A, D, E a K), stejně jako vitaminy skupiny B (zvláště thi­amin a kyselinu listovou), i další vitaminy rozpustné ve vodě. Mnohé nepostradatelné živiny nejsou v organiz­mu zadrženy, aby jím byly využity. Namísto toho jsou urychleně vyloučeny močí. Toxické účinky alkoholu na játra jsou velice závažné. V první řadě jde o ukládání nadměrného množství tuku v játrech, což je důsledek narušené schopnosti organismu správně tuky trávit. Dal­ším důsledkem může být rozvoj zánětu jater, který má za následek odumírání jaterních buněk. Konečným a obvykle osudným stadiem alkoholického poškození jater je cirhóza, charakteristická zánětem, ztvrdnutím a zjizvením orgánu. Tím dojde k zabránění normální­mu průchodu krve játry, a tím ke znemožnění filtrace toxických odpadních látek a cizích příměsí.

Játra jsou jedním z nejmohutněji vyvinutých orgánů v těle. Jde o jediný orgán, který má schopnost sám se po určitém poškození regenerovat. Až 25 procent hmoty jater může být odstraněno a během krátké doby orgán doroste do původního tvaru a velikosti. Je sice pozna­menán poškozením, ale je-li o něj správně pečováno, může více než přiměřeně sloužit po celá desetiletí. Alko­hol je jedním z jedů, které játra nezvládají tak dobře ja­ko ostatní. Po těžkém poškození alkoholizmem nejsou játra schopna regenerace.

Existuje mnoho dalších zdravotních důsledků alko­holizmu. Alkoholici jsou mnohdy vystaveni riziku po­škození periferních nervových systémů. Toto poškození se může projevit jako ztráta citlivosti rukou nebo nohou spolu s potížemi s chůzí. Chronické pití způsobuje rovněž záněty slinivky břišní. Tím je narušována schopnost organizmu vstřebávat tuky i ostatní živiny a stoupá riziko vzniku cukrovky. Přímá toxicita alkoholu ohrožuje alko­holika rakovinou úst a krku. Může rovněž dojít k vzestu­pu krevního tlaku, snížené produkci testosteronu, vidi­telnému rozšíření cév přímo pod povrchem kůže a k pa­tologickému zvětšení srdce, které vede k selhání srdce následkem překrvení. I společenské důsledky konzu­mace alkoholu jsou velmi destruktivní. Alkohol se pro­jevuje zejména při nehodách, při špatných pracovních výkonech a v emocionálních zásazích do celých jed­notlivých rodin.

Zvláště nebezpečné je pití během těhotenství. Spotře­ba alkoholu během těhotenství může způsobit defekty plodu a zvyšuje pravděpodobnost potratu. Alkohol prochází mateřskou placentou a vstupuje do krevního oběhu plodu. Toxická substance potlačuje centrální ner­vovou soustavu plodu. Kromě toho játra plodu musí odbourávat alkohol, ale protože nejsou plně vyvinuta, alkohol v krevním oběhu plodu zůstává. Ženy, které pijí během těhotenství, obvykle porodí dítě s nižší porodní hmotností. Jeho růst může být zpožděn nebo zabrzděn, jeho mozek může být menší než za normálních pod­mínek a může se vyskytout i mentální retardace. Kon­četiny, klouby, prsty a rysy obličeje mohou být defor­movány. Mohou se vyskytnout srdeční a ledvinové poruchy. Některé děti vystavené působení alkoholu bě­hem uterinního vývoje se v pubertě stávají hyperaktivními a projevuje se u nich neschopnost učit se. Každá sklenka, kterou těhotná žena zkonzumuje, zvyšuje ohro­žení jejího dítěte a riziko, že se narodí s fatálním alko­holovým syndromem, a také zvyšuje pravděpodobnost potratu. I nepatrné množství alkoholu může škodit, zvláště v prvních třech až čtyřech měsících těhotenství. Alkoholici, kteří přestanou pít, se mnohdy setkávají s abstinenčními příznaky, zvláště během prvního týdne, kdy se zdrží konzumace alkoholu. Nespavost, zrakové i sluchové halucinace, záškuby, prudké záchvaty úzkosti, zrychlený pulz, pocení a horečka jsou běžnými průvod­ními příznaky. S postupem času a s vhodným dohledem v případě jeho nutnosti tyto příznaky pomíjejí a alko­holik má před sebou celoživotní snahu o abstinenci.

Výživové doplňky, které jsou důležité pro každého, jsou pro alkoholika životní nutností. Alkoholik potře­buje dotaci všech známých vitaminů a minerálů. Pro­gram popsaný dále je určen k pomoci léčícím se alko­holikům zlepšit svůj výživný stav. Existují rovněž ně­které doplňky, které pomáhají s řešením psychologických důsledků odvykání tím, že zajišťují snížení potřeby alkoholu.

DOPORUČENÍ

  • Vyhněte s z jakémukoliv alkoholu. Naprostá abstinence je absolutně nezbytná pro opětovné získání kontroly nad vlastním životem i zdravím. I po letech zdrženlivosti nemůžete očekávat, že pokud začnete znovu pít, dokážete se kontrolovat. Jediný doušek alkoholu může obnovit veškeré zhoubné návyky. Musíte si zvolit život bez pití.
  • Pomoc hledejte u lidí, kteří mají s touto poruchou zkušenosti.
  • Je-li to možné, konzultujte s lékařem specalizovaným na výživu vaše specifické potřeby.
  • Podstupte desetidenní očistnou kůru pomocí čer­stvých rostlinných šťáv s půstem, abyste co nejrychleji odstranili z těla jedovaté látky.
  • Zvolte si jídelníček bohatý na živiny sestavený z čer­stvých komplexních potravin, pokud možno organicky vypěstovaných, a dodržujte program výživových doplň­ků. K hlavním složkám vašeho jídelníčku by mělo patřit syrové ovoce a zelenina a zrniny vcelku.

 

Přírodní doplňková léčba:

Komplex volných aminokyselin  -  500 mg třikrát denně nalačno -  Pomáhá při odvykání, je potřebný pro funkce mozku a jater, nezbytný pro regeneraci jaterních buněk.
        
L-cystein - Začněte s 500 mg denně a pomalu zvyšujte spotřebu na 1000 mg denně.
    
Kyselina gama-aminobutyrová (GABA) - Dle návodu. - Zklidňuje organizmus a preventivně působí proti úzkostným stavům a stresu.        
    
Glutathion - 3000 mg denně - Chrání játra a omezuje touhu po alkoholu.   

Kyselina pantotenová (vitamin B5) - 100 mg třikrát denně.    

Vitamin B12 - 25 mg třikrát    

Vitaminy skupiny B - alkoholikům často scházejí.

Vhodným zdrojem potřebných minerálií je vojtěška.

  • Kořen lopuchu a jetel luční čistí krevní řečiště.
  • Kořen smetanky a silymarin pomáhají při nápravě poškození jater.