Velikonoční hody mohou vyvolat hádky i zažívací potíže
Tradiční velikonoční jídla mají málo vitamínů a minerálů, ale zato hojně podporují tvorbu cukru v krvi. Tělo velké množství jídla nestihne zpracovat a je to tady: začíná to nafouknutým břichem a říháním, přepadá vás únava a přidává se nervozita. Jelikož Velikonoce často tráví rodina pohromadě s příbuznými, je nejen více příležitostí k nekontrolovanému přejídání, ale i větší prostor k hádkám?
Velikonoce - omluva za tvorbu zásob na další rok?
Stůl se prohýbá pod tíhou masitých a tučných pokrmů a zažívací ústrojí má napilno. Pokud si pořádnou porci jídla dopřejete jen na Velikonoční pondělí, nic hrozného se neděje. Maximálně vám nebude dobře. Horší je, když s nepřiměřenou konzumací jídla začnete už o týden dříve a nepřestanete celé svátky. Koledujete si tím ?přinejmenším? o nevolnost, pálení žáhy, střevní problémy, žlučníkovou koliku, akutní zánět slinivky břišní i mnohem závažnější potíže. Ordinace lékařů se o Velikonocích plní a není se čemu divit, přejídání se v těchto dnech nedokáže ubránit téměř 63 procent lidí!
Žaludek není skládka!
Užijte si Velikonoce hlavně tradičními zvyky, ochutnejte beránka i mazanec, dejte si sklenku, ale vše v rozumné míře. ?Nadměrné množství jídla a alkoholu, či jejich špatná kombinace jsou nejčastěji příčinou zažívacích potíží. Lidé by si měli uvědomit, že žaludek je ?chemická továrna?, která potravu zpracovává, nikoli skládka,? upozorňuje bylinkářka Venuše Studničková a dodává, že velikonoční hodování často provází pálení žáhy. ?Pyróza je, zjednodušeně řečeno, nevyrovnaná chemická reakce v žaludku. Žaludeční šťávy se vracejí jícnem nahoru, způsobují nepříjemný pocit pálení za hrudní kostí a v krku. Kupodivu nejrychleji působí na pálení žáhy kyselá okurka ? ačkoli to zní paradoxně, dokáže žaludeční šťávy ?srovnat?. Z bylinek pak nejvíce pomáhá kopretina řimbaba v kapkách nebo mletý hořec - zapíjí se jen malé množství mletého kořene, tak na špičku kulatého nože. Samozřejmě, nejlepší je prevence.?
Zdroj: HBA
- Odpovědět
Pošli odkaz