Výroba domácího jogurtu
Suroviny pro přípravu 1 l jogurtu:
1 l mléka, 1-2 ČL medu nebo přírodního cukru, 2 PL bílého jogurtu s živou jogurtovou kulturou
Poznámka: Koupený jogurt použijeme pro první přípravu. Dále používáme už vlastní jogurtovou kulturu. Nejlepší jogurtová kultura je z bílých jogurtů prodávaných ve sklenicích. Po 5-6 cyklech kulturu obnovíme, tj. znovu použijeme koupený jogurt.
Postup přípravy domácího jogurtu:
Mléko necháme přejít varem, přidáme med a necháme zchladnout, aby bylo mléko teplé asi 40 °C. Nesmí být vlažné ani horké. Ve vlažném mléku by se jogurtová kultura nemnožila (mléko by neztuhlo) a v horkém mléce by došlo ke zničení jogurtové kultury.
Do mléka asi 40 °C teplého přidáme jogurt, promícháme a vlijeme do sklenic se šroubovacími uzávěry. Dáme na 3-4 hodiny „do peřin“ nebo do hrnce s vodou, kterou udržujeme při teplotě okolo 40 °C. Sklenice musí být ponořeny ve vodě až po hrdlo a hrnec s vodou je přikrytý poklicí.
Hotový jogurt uchováváme v chladničce a spotřebujeme do 2-4 dnů od přípravy.
S výhodou můžeme používat tzv. jogurtovač - přístroj, který udržuje stálou vhodnou teplotu jogurtovaného mléka, ale já osobně si myslím, že peřiny jsou lepší a navíc levnější.
MUDr. Judita Hofhanzlová - Zdraví pro ženu a dítě přírodními prostředky, nakladatelství Alternativa
Komentáře
Vzhledem k současným cenám se k tomuto způsobu opět vrátím.
Před nějakou dobou jsme konzultovali výrobu domácího jogurtu na stránkách Komunity 111.
Převařením mléko degradujete, vařením odstraňujete zdroje minerálů, chuť. Nebo to odpařování mléka a přidávání sušených nesmyslů... To je děs, to si raději zajděte koupit jogurt do obchodu, výsledek bude naprosto stejný.
Pokud chcete dělat doma kvalitní a hustý jogurt z dostupných surovin, kupte si v prvé řadě kvalitní suroviny - mléko a jogurt (případně přímo kultury), nic jiného do mléka nestrkejte. Mě se osvědčily jogurty Hollandia, případně jogurty řeckého typu. Každopádně čtěte, co je napsáno na kelímku. Bez živých kultur to nepude. Mléko kupujte nejlépe přímo od sedláka, nebo v automatu. Více http://www.naserodina.eu/domaci-jogurt/
Podstatou pasterace je krátkodobé zvýšení teploty, které způsobí zničení nesporulujících patogenních mikroorganismů. Na rozdíl od převaření výrazněji nemění kvalitu potraviny. Při pasteraci nedochází ke sterilaci, nesprávně sterilizaci. Působení tepla musí být přizpůsobeno individuální potravině. Čím vyšší je teplota, tím kratší je čas potřebný k usmrcení mikroorganismů. Čím vyšší je počet bakterií, tím je potřebný čas delší. Teplotní odolnost mikroorganismů ovlivňuje růstová fáze vegetativní buňky nebo spory, ale i vlastnosti prostředí (vlhkost, kyselost (pH) a koncentrace soli odolnost snižuje, přítomnost bílkovin a tuků odolnost zvyšuje).
Zakysané mléčné produkty NEJSOU kyselinotvorné.
Titanová běloba
Zahušťovadlo (modifikovaný škrob, agar apod.)
Jogurtové aroma
Extra velké kousky ovoce (aromatizovaná červená řepa)
http://www.bulgaricus.cz/bulharsky-jogurt
http://www.bulgaricus.cz/bulharsky-jogurt
1 SÁČEK BULHARSKÝCH JOGURTOVÝCH KULTUR (STOJÍ 50,-KČ) MŮŽEME POUŽÍT AŽ NA 5 LITRŮ MLÉKA. MY JSME 4 ČLENNÁ RODINA A DĚLÁM TO ZE 3 LITRŮ. MLÉKO ZAHŘEJU NA TEPLOTU 45 STUPNŮ, VYSYPU SÁČEK KULTUR A POŘÁDNĚ ZAMÍCHÁM. POTÉ ROZLEJU DO PŘEDEM VYVAŘENÝCH A ZCHLADLÝCH SKLENIC A DÁM DO DEKY NA CCA 10 HOD.JOGURT JE KRÁSNĚ HUSTÝ. DÁM DO LEDNICE. KDYŽ MI DOCHÁZÍ, ZNOVU KOUPÍM MLÉKO, TENTOKRÁT NA 1 LITR DÁM 3 LŽÍCE JIŽ HOTOVÉHO JOGURTU, TAKŽE DO 3 L. MLÉKA-9 LŽIC, ZNOVU DO DEKY, TENTOKRÁT NA CCA 8 HOD. TOTO MŮŽU OPAKOVAT 10X.PO KAŽDÉM DALŠÍM OPAKOVÁNÍ JOGURT HOUSTNE RYCHLEJI. TAKŽE ŽÁDNÉ ZAHUŠTOVÁNÍ, JEN ČISTÝ PRODUKT A MOC NÁM CHUTNÁ.
Mám jogurtovač.
Jako základ použiji kupovaný jogurt (nebo povedený jogurt předchozí). Asi tak půl kelímku. Chuť výsledného jogurtu je silně ovlivněná výběrem jogurtu: jindřichohradecký ve skle dává hustý nakyslý jogurt, Danone nasládlý, Hollandia neutrální.
Používám UHT mléko (v krabici). To je jaksi z principu sterilní. Normální pasterované mléko ale také neobsahuje mnoho bakterií.
Chci-li zahustit, použiji sušené mléko, rozmíchané podle návodu na kašičku, ale v mléku. (Cucky až tak moc nevadí, rozpadnou se.) Je-li základem jindřichohradecký jogurt ve skle, bude hustý i bez toho, Danone je ale bez něj řídký.
Do jogurtu vliji trochu mléka, rozředím, aby tam nebyly cucky, a vliji do mléka.
Dám to do jogurtovače. Za 3 až 7 hodin je hotovo. (Správně ohřáté a vložené do termosky by to také mohlo fungovat.)
Výroba jogurtu není nijak náročná na přesnost. Spíš na čistotu (z nakyslého mléka nebude dobrý jogurt.) A pak na teplotu: Kvasinky se nikdy nesmí zahřát nad 50°C, a pod 40°C nevzniká jogurt, ale spíš mléko jen kysne.
Jestli si dobře pamatuji, za komunismu byly všechny jogurty kyselé, a ty sladší kultury sem přišly až po revoluci. (A s nimi i výrobky, které se tenkrát ještě směly nazývat jogurt, a reklama na ně hlásala, že vydrží i bez ledničky dlouho, dlouho čerstvé.)
Jestli si dobře pamatuji, za komunismu byly všechny jogurty kyselé, a ty sladší kultury sem přišly až po revoluci. (A s nimi i výrobky, které se tenkrát ještě směly nazývat jogurt, a reklama na ně hlásala, že vydrží i bez ledničky dlouho, dlouho čerstvé.)
Mícháme mléko se sušeným mlékem, abychom dostali hustý jogurt i bez hodinového redukování čerstvého mléka, a také protože je to levnější než odpovídající množství kondenzovaného mléka.
Čerstvé mléko od krávy na jogurt moc vhodné není. Kráva může mít ve svém vemenu různé bakterie, ale jako na potvoru to zrovna nebývají jogurtové bakterie. Použitím krabicového mléka si odpustím tepelnou úpravu za účelem likvidace nežádoucích bakterií. Krabicové mléko už jí prošlo a je sterilní. (Ne, že by to bez tepelné úpravy nešlo, ale pak je třeba se smířit s tím, že se jogurt občas při výrobě zkazí.)
- Odpovědět
Pošli odkaz